Obří ostrov Madagaskar díky specifické minulosti hostí unikátní přírodu a biodiverzitu tvořenou ve velké míře endemickými druhy. Vzrůstající populace lidí tvořená 17 kmeny rychle přeměňuje přírodní ekosystémy v zemědělskou a místy degradovanou krajinu. Od roku 1953 klesla lesnatost ostrova o polovinu (z cca 30% na cca 15%). Vytvořený systém chráněných území není degradace přírodního prostředí ušetřen. Chráněná území jsou nedostatečně spravována a jejich údržba zcela nedostatečně financována. Madagaskar patří k nejchudším zemím na světě. Velké části chráněných území včetně národních parků jsou káceny a vypalovány.
Mezi nemnohé pozitivní výjimky patří národní park Masoala ne stejnojmenném poloostrově. Ten chrání nejzachovalejší komplex deštných lesů na tomto ostrově a to na ploše 2400 čtverečních kilometrů. Přestože i v něm probíhá nelegální těžby stromů, za posledních 20 let bylo poškozeno méně než 1% plochy parku. Covidová pandemie omezila rozvíjející se ekoturistiku a jeden ze zdrojů finančních prostředků pro míst ní komunity a udržení dobrého stavu přírody a biodiverzity. K obnově ekoturismu v roce 2022 dochází velmi pomalu. Tři přítomné kempy jsou stále skoro prázdné a množství turistů malé.
Ekokemp Arol Ecolodge patří k menším a je prostě vybaven, ale poskytuje dobrý komfort pro návštěvníky. Patří k nejvýznamnějším z hlediska podpory místních komunit a ochrany okolní přírody. Majitel podporuje školství placením učitelů v místní vesnici, průvodci v parku mají výjimečné znalosti místní přírody a domluví se i třemi světovými jazyky ( např. Josef). Rovněž blízká nevelká rezervace (30km2) Farakarima u města Maroasantra patří k nadějným projektům ochrany přírody a regionálního rozvoje.
Téměř panenské pobřeží NP Masoala s deštnými lesy až k moři
NP Masoala – interiér deštného lesa
Některé stromy dosahují velkých rozměrů
Vari červený je endemit poloostrova Masoala a v NP se vyskytuje jenom v částech s vysokými stromy primárního pralesa
Vanga přilbová
