Koncepce vytváření velkých přeshraničních území se zvýšenou ochranou přírody (TFCA) v Africe se někdy vymyká představě evropských měřítek. Má však smysl, když jednotlivé africké státy často nejsou schopné zabezpečit dostatečnou péči už o stávající jednotlivé národní parky a rezervace? Jedny z posledních odstrašujících příkladů jsme uvedli v novinkách (Nairobský národní park a rezervace Selouse). Koncept přeshraničních chráněných území byl zahájen pod hlavičkou Jihoafrického rozvojového společenství (SADC) jako program podpory ochrany přírody a regionálního ekonomického rozvoje a k programu se připojilo více než 130 partnerů.
Zcela největší plochu ( 519 tis. km2 tj. rozloha sedmi Českých republik) zaujímá Kavango-Zambezi , které v sobě zahrnuje jak národní parky, ale další přírodně hodnotná území, ve pěti sousedních zemích (Angola, Botswana,Namibie, Zambie, Zimbabwe) . Teoreticky se jedná o vynikající projekt umožňující mírovou spolupráci mezi národy , ale vytváří i prostor pro nezbytnou migraci africké fauny. Uplatnění v praxi však prověří v blízké budoucnosti jeho smysluplnost. Bohatší země a firmy by takový unikátní projekt měly přednostně podporovat v rámci rozvojové pomoci . Kdo se chce dozvědět o této problematice více může si přečíst článek v časopise Ochrana přírody v čísle 1 (2016).
Mapka vymezení přeshraničních chráněných včetně území Kavango-Zambezi (KAZA)
Oranžová barva: smluvně ošetřeno, modrá barve: memorandum o porozumění, fialová: pouze odborný návrh
